Blog

Závěť a další možnosti pořízení pro případ smrti od 1.1.2014

Článek je umístěn v kategorii: Články
Vloženo: 1. 10. 2014 Autor: JUDr. Michaela SALAČOVÁ

Naši odborníci Vám poradí se sepisem závěti i s využitím dalších institutů, vhodných pro konkrétní úpravu poměrů ve vztahu k Vašim dědicům a dalším osobám. Ode dne účinnosti nového občanského zákoníku platí následující pravidla:

Nejvyšší právní sílu má závěť, tedy „poslední vůle“ zůstavitele. Souběžně se závětí je možno pořídit také dědickou smlouvu, ta se však může týkat maximálně ¾ majetku. Část majetku lze přenechat třetí osobě tzv. odkazem, který by měl být využíván spíše pro přenechání jednotlivých věcí nebo práv z dědictví třetí osobě, protože jde v podstatě o zřízení pohledávky na vydání věci z dědictví osobě, která není dědicem.

Teprve pokud neexistuje závěť (dědická smlouva), nebo do ní nebyl zahrnut veškerý majetek, přichází ke slovu dědění ze zákona. Stejně jako dříve jsou jako zákonní dědici preferováni přímí potomci a manžel/ka. V takzvané první třídě dědické posloupnosti dědí každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti. Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Manželovi náleží vždy nejméně polovina pozůstalosti. Oproti dosavadnímu občanskému zákoníku se okruh osob, které se mohou stát dědici ze zákona, rozšiřuje ze čtyř na šest skupin. Nově jde například o praprarodiče nebo sestřenice a bratrance. Cílem je, aby majetek zůstal pokud možno v okruhu zůstavitelových nejbližších a jen zcela výjimečně jej zdědil stát.

K dědické smlouvě

  • jde o dohodu dvou stran – na rozdíl od závěti, která je jednostranným projevem vůle;
  • výhodou pro potenciální dědice je fakt, že tuto smlouvu nelze jednostranně zrušit – na rozdíl od závěti;
  • dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu;
  • dědická smlouva se může týkat maximálně jen tří čtvrtin majetku. Alespoň čtvrtina pozůstalosti tedy musí zůstat „volná“ pro samostatný projev vůle – lze ji upravit jednostranně klasickou závětí. Nic však nebrání tomu, aby ¼ pozůstalosti, která musí přecházet závětí, získala stejná osoba, které připadnou zbývající ¾ majetku dědickou smlouvou (při respektování práva tzv. nepominutelných dědiců).

K tzv. odkazu

  • jde o nově zřízený institut, díky němuž zůstavitel může určit, aby určitá osoba (odkazovník) obdržela určitou věc, anebo věc určitého druhu nebo určitou pohledávku. Jde vlastně o darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije. Dle zákonodárce typicky půjde o relativně drobné věci v poměru k celkové pozůstalosti, které však mají pro budoucího vlastníka (odkazovníka) citový či osobní význam. Odkazem však lze přenechat jakoukoli věc z dědictví;
  • výhodou tohoto způsobu je jeho neformálnost a rychlost. Odkazovník totiž není účastníkem dědického řízení a nemusí například čekat, až klasičtí dědicové vyřeší své spory. Odkazovník není považován za dědice a neodpovídá tedy ani za případné dluhy zůstavitele. Zákoník má nicméně pojistku, aby nešlo krátit věřitele například tím, že veškerá pozůstalost by se rozdělila jako odkazy;
  • novinkou je i to, že prostřednictvím odkazu lze nařídit dědici, aby vydal jiné osobě určitý předmět ze svého vlastnictví (tedy nikoliv z pozůstalosti). Dědic se pak může rozhodnout, zda tuto podmínku splní (přijme dědictví, ale ze svého majetku vydá určitou věc), nebo nikoliv (věc nevydá, ale nezíská tedy ani dědictví).

Možnost uvedení podmínek či příkazu (vedlejších doložek) do závěti

  • zůstavitel může v závěti nově uvést podmínku (například úspěšné ukončení studia) či příkaz (například opravit zděděný dům nebo povinnost postarat se o psa);
  • některé druhy takzvaných vedlejších doložek (podmínek či příkazů) však i nadále zůstanou nepřípustné. Jde zejména o příkaz uzavřít či neuzavřít manželství, popřípadě v něm setrvat, nebo manželství zrušit. Zůstavitel nicméně může zřídit někomu právo na dobu, než uzavře manželství;
  • nepřihlíží se k takové vedlejší doložce, která vede jen „k zřejmému obtěžování dědice ze zjevné zůstavitelovy svévole“. Neplatné budou i podmínka či příkaz, které jsou nesrozumitelné či zjevně odporují veřejnému pořádku. Výklad toho, co je přípustné a co již není, bude samozřejmě věcí soudu;
  • zůstavitel sice může uložit dědici dočasný zákaz prodeje zděděné věci (typicky domu), ale pouze na „přiměřenou dobu“ a musí být odůvodněn „vážným zájmem hodným právní ochrany“. Jinak může soud na návrh dědice rozhodnout, že se k zákazu nepřihlíží;
  • na zásadě, že na dědice přecházejí i dluhy, se nic nemění. Dosud však platilo, že odpovídá za dluhy zůstavitele jen do hodnoty nabytého majetku. Nově na něj dluhy přejdou v plném rozsahu, ručí za ně tedy i svým vlastním majetkem. Podle komentáře k zákoníku je tato úprava zvolena proto, že není důvod zvýhodňovat dědice před věřiteli;
  • dědic se přechodu předlužené pozůstalosti může bránit. Kromě základní možnosti, kdy dědictví odmítne, může požádat o tzv. soupis pozůstalosti (do jednoho měsíce od data, kdy jej soud o této možnosti vyrozuměl). Dědice v takovém případě sice čekají další výdaje zejména za znalecké posudky, může však díky soupisu prokázat, co všechno skutečně patřilo do pozůstalosti. Za dluhy pak bude odpovídat jen do hodnoty skutečně zděděných věcí. Pokud by však dědic v soupisu vědomě neuvedl některá aktiva (např. sbírky obrazů, šperky či jiné věci, které se nikde povinně nepřihlašují a zpravidla jsou při dědění zatajeny), a věřitelům se to podaří prokázat, bude – i přes existenci soupisu – odpovídat za dluhy celým svým majetkem. To je pro věřitele výhodnější než dosavadní úprava, kdy se pozůstalost rozšiřuje vždy jen o konkrétní věc, jejíž nepřiznání se mu podaří prokázat.

Za účelem řádného nakládání s dědictvím a jeho správou do doby, než bude předáno dědicům, lze rozhodnout také o „vykonavateli závěti“ a „správci pozůstalosti“, přičemž správce je podřízen vykonavateli.

JUDr. Michaela SALAČOVÁ
SBS Partners


Hledáte dobrého právníka nebo daňového poradce? Právě jste ho našli.

Napište nám co Vás trápí. Pomůžeme Vám s řešením Vašeho problému.

Napište nám