Blog

K termínu výplaty odstupného

Článek je umístěn v kategorii: Judikatura , Aktuality
Vloženo: 19. 4. 2016 Autor: Mgr. Pavel Havlík

Nejvyšší soud v usnesení č.j. 21 Cdo 2845/2014 blíže vyložil ustanovení §67 odst. 3 (v aktuální znění §67 odst. 4) zákona č. 262/2006 Sb., pracovního zákoníku, jež upřesňuje termín výplaty odstupného: Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Mezi účastníky – zaměstnavatelem a bývalou zaměstnankyní, s níž byl pracovní poměr ukončen dle §56 písm. b) zákoníku práce. S ohledem na dobu promlčení nároku na odstupné bylo třeba určit, jaký termín je termínem výplatním. Zákon v tomto směru není jednoznačný, neboť není zřejmé, zda je nejbližším výplatním termínem i termín dřívější, než ve kterém je vyplácena poslední mzda za naposledy vykonanou práci zaměstnance před ukončením pracovního poměru.

Nejvyšší soud v předmětném usnesení vyslovil následující právní názor: „Zaměstnavatel je povinen uspokojit (splnit) zaměstnancovo právo na odstupné - jestliže se nedohodl se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty odstupného - "v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy". Při úvaze, který den se pokládá za takový "nejbližší výplatní termín", je třeba přihlédnout k tomu, že výplata odstupného se odvíjí od určení období, v němž je podle ustanovení § 141 odst.1 zák. práce splatná mzda, na niž má zaměstnanec právo za práci, kterou pro zaměstnavatele vykonal (pravidelný termín výplaty se určuje v rámci období splatnosti mzdy), a že tímto obdobím, nepožádal-li zaměstnanec o výplatu mzdy v den skončení pracovního poměru, popřípadě neumožňuje-li výplatu mzdy v den skončení pracovního poměru technika výpočtu mezd u zaměstnavatele, se řídí splatnost mzdy zaměstnance také při skončení pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že výplata odstupného - jak vyplývá z účelu (smyslu) ustanovení § 67 odst.3 zák. práce - nepředchází výplatě mzdy, na niž má zaměstnanec právo za (naposledy) vykonanou práci, popřípadě příslušnou náhradu mzdy (a ani se za výplatou této mzdy neopožďuje), dospěl Nejvyšší soud k závěru, že "nejbližším výplatním termínem určeným u zaměstnavatele pro výplatu mzdy" po skončení pracovního poměru se ve smyslu ustanovení § 67 odst.3 zák. práce rozumí pravidelný termín výplaty mzdy určený v mezích období, v němž nastala splatnost mzdy, na niž má zaměstnanec právo za (naposledy před skončením pracovního poměru) pro zaměstnavatele vykonanou práci, popřípadě splatnost příslušné náhrady mzdy.“

Celý text rozsudku Nejvyššího soudu naleznete zde


Hledáte dobrého právníka nebo daňového poradce? Právě jste ho našli.

Napište nám co Vás trápí. Pomůžeme Vám s řešením Vašeho problému.

Napište nám