Blog

Judikatura

Dodatečná změna v určení závazku, na který dlužník plnil

Vloženo: 18. 4. 2016 Autor: JUDr. Michaela SALAČOVÁ
Nejvyšší soud se v rozsudku č.j. 23 Cdo 663/2015 ze dne 19.1.2016 zabýval otázkou možnosti dodatečné změny v určení závazku ze strany dlužníka, na který dlužník již dříve plnil. V daném případě byly přezkoumávány účinky dopisu dlužníka, kterým tento dodatečně změnil účel provedené platby. Původním úmyslem dlužníka bylo zaplatit jiné faktury, než jaké chybně určil v identifikaci platby v platebním příkazu. Dopisem dodatečně adresovaným věřiteli pak měl v úmyslu tuto chybu opravit a platbu opětovně (a tentokrát již správně) specifikovat. Číst více

K termínu výplaty odstupného

Vloženo: 19. 4. 2016 Autor: Mgr. František KUBEČKA
Nejvyšší soud v usnesení č.j. 21 Cdo 2845/2014 blíže vyložil ustanovení §67 odst. 3 (v aktuální znění §67 odst. 4) zákona č. 262/2006 Sb., pracovního zákoníku, jež upřesňuje termín výplaty odstupného: Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Číst více

Pravdivá, ale klamavá reklama

Vloženo: 12. 2. 2016 Autor: JUDr. Michaela SALAČOVÁ

V rozsudku č.j. 23 Cdo 3244/2015 ze dne 16.12.2015 se Nejvyšší soud zabýval problematikou nekalosoutěžního jednání, resp. klamavé reklamy. V uvedeném rozsudku došel k závěru, že „hodnocení pravdivosti (správnosti) určitého údaje nemůže být jediným kritériem posuzování určitého jednání s dobrými mravy soutěže. Ostatně přímo zákon v ustanovení § 45 odst. 3 obch. zák. či § 2979 odst. 1 o. z. počítá s tím, že i sám o sobě pravdivý (správný) údaj může být podán nekalosoutěžním způsobem.“ Spor žalobkyně a žalované byl zahájen před Městským soudem v Praze

Číst více

Odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu

Vloženo: 15. 9. 2015 Autor: Mgr. František KUBEČKA
Nejvyšší soud se v rozsudku č.j. 29 Cdo 3808/2014 ze dne 10.3.2015 vyjádřil k několika otázkám, týkajících se účinků odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu. V projednávané věci se po převodu obchodního podílu do rukou nabyvatele (jediného společníka) zvýšil základní kapitál společnosti a došlo tak i ke změně společenské smlouvy. Následné odstoupení vyvolalo několik otázek: předně bylo nejasné, zda musí převodce, jenž obchodní podíl opět nabyl, učinit úkon, jímž dle zákona přistupuje ke společenské smlouvě v novém znění, a dále, zda může převodce vlivem odstoupení nabýt obchodní podíl, jehož obsah se v důsledku navýšení základního kapitálu podstatně změnil. Číst více

Sjednocující stanovisko NS k výkladu pojmu „jiné prostory, v nichž advokát vykonává advokacii“ a ochraně dat klientů

Vloženo: 14. 9. 2015 Autor: JUDr. Michaela SALAČOVÁ

V červnu 2015 judikovalo trestní kolegium Nejvyššího soudu sjednocující stanovisko k otázce výkladu pojmu „jiné prostory, v nichž advokát vykonává advokacii“ dle §85b odst. 1 trestního řádu, a dále k otázce formy rozhodnutí o návrhu dle § 85b odst. 3 trestního řádu. Závěr kolegia zřetelně posílil ochranu dat a spisů klientů, uložených u advokátů, čímž došlo k výraznému posílení ochrany klientů. Stanovisko jasně vymezilo podmínky, za nichž mají policejní orgány přístup k elektronicky uloženým informacím podléhajícím povinnosti mlčenlivosti advokáta, i k ostatním datům klientů nacházejících se v prostorách, v nichž advokát fakticky advokacii vykonává. 

Číst více

Insolvenční soud a hlasovací práva věřitelů

Vloženo: 25. 6. 2015 Autor: JUDr. Michaela SALAČOVÁ
Ústavní soud se stanoviskem pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 41/15 vyjádřil k otázce přípustnosti ústavní stížnosti proti rozhodnutím insolvenčního soudu o hlasovacích právech jednotlivých věřitelů podle § 51 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona, přijatým do 31. 12. 2013 (před novelou insolvenčního zákona provedenou zákonem č. 294/2013 Sb.). Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost proti těmto rozhodnutím je nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.  Číst více

Zájem vedlejšího účastníka

Vloženo: 25. 4. 2015 Autor: JUDr. Michaela SALAČOVÁ
Nejvyšší soud České republiky svém rozsudku ze dne 2.2.2015 konstatoval ve věci právního zájmu vedlejšího účastníka, že otázka právního zájmu na výsledku řízení nelze ztotožňovat se závěrem, zda žaloba je důvodná, zda bude žalovaný skutečně zavázán k požadovanému plnění, a zda tedy právní postavení vedlejšího účastníka bude skutečně rozhodnutím soudu dotčeno, neboť tím by byl nepřípustně předjímán výsledek řízení. Číst více

Ústavní soud zrušil možnost užít současnou úpravu na některé starší exekuce

Vloženo: 20. 4. 2015 Autor: JUDr. Michaela SALAČOVÁ

Ústavní soud nálezem Pl. ÚS 1/14 zrušil přechodné ustanovení č. LII zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. Toto ustanovení umožňovalo exekutorům postihnout exekucí rovněž majetek nezadluženého manžela i přesto, že exekuční řízení bylo zahájeno před účinností tohoto ustanovení, ale exekuční příkaz byl vydán až po jeho účinnosti. Ústavní soud prohlásil toto ustanovení za neústavní z důvodu nepřípustné retroaktivity (zpětné účinnosti).

Číst více

Povinné očkování jako podmínka přijetí dítěte do mateřské školy

Vloženo: 11. 4. 2015 Autor: JUDr. Michaela SALAČOVÁ
Ústavní soud nálezem Pl. ÚS 16/14 zamítl návrh na zrušení ustanovení § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve slovech „předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci". Číst více

Na tzv. „studium pro studium“ se zákonná vyživovací povinnost rodičů nevztahuje

Vloženo: 15. 3. 2015 Autor: JUDr. Michaela SALAČOVÁ
stavní soud nálezem II. ÚS 2121/14 vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces. Podstata ústavní stížnosti spočívala v nesouhlasu stěžovatele ohledně dalšího trvání jeho vyživovací povinnosti vůči vedlejšímu účastníkovi. Obecnými soudy bylo rozhodováno o vyživovací povinnosti otce ve vztahu ke zletilému synovi (věk 23 let). V těchto případech má Ústavní soud za to, že obecné soudy musí velmi bedlivě hodnotit samotnou existenci této vyživovací povinnosti a její výše.  Číst více